Blok krátkých filmů 4

Ročník AFO 2015
Český název Blok krátkých filmů 4
Anglický název Block of short films 4
Délka filmu 75 min.
Na hovně záleží | Austrálie, 2014, 15 min. |Režie: Paul Gallasch Panuje představa, že to, co putuje z lidského těla ven, by se už nemělo dostat dovnitř. Hned úvodní záběr krátkého snímku Na hovně záleží tak bude mnohé znepokojovat, anebo přímo šokovat: v mixéru se ocitá lidská stolice. Postupem času se však ukazuje, že tento výjev je součástí léčebné procedury nazvané fekální makrobiotická transplantace, při které je koncentrovaný roztok ze stolice zdravého jedince aplikován jedinci trpícímu nemocí. Tato transplantace může mít podle některých výzkumů pozitivní vliv nejen na pacienty s nemocemi metabolického nebo nutričního charakteru, ale i s nemocemi psychickými či kardiovaskulárními. Cílem této léčebné praktiky je zvýšit rozmanitost fauny v trávicím traktu, kterou negativně ovlivňuje především užívání nadměrného množství antibiotik. Jak tvrdí lékaři a výzkumníci vystupující v tomto dokumentu a jak dokazuje příklad úspěšně léčené pacientky, tento způsob léčby má v budoucnu obrovský medicínský potenciál.   Paměť: Selektivní zapomínání |Chile, 2014, 26 min. |Režie: Rosario Jiménez Gili Paměť působí jako něco abstraktního, něco osobního, něco iracionálního. Přesto jde o výsledek práce mozku a nervového systému. Není na tom nic romantického. Paměť je čistá věda a biologie. Tím ale neztrácí na pozoruhodnosti. Proces vytváření a ukládání vzpomínek je totiž stejně spletitý jako samotné neurony. Způsob, jakým funguje paměť, tvoří hlavní téma epizody Paměť: Selektivní zapomínání z dokumentárního cyklu Vida Conciencia. Tento chilský vědecko-popularizační program se věnuje výhradně neurovědě a biologii. Jeho hlavním cílem je přiblížit divákovi, jak pracuje lidský mozek, mnohdy v návaznosti na neurologické nemoci. Série klade především důraz na srozumitelnost a důsledné vysvětlení problematiky odborníky. Tato epizoda se věnuje především funkci krátkodobé a dlouhodobé paměti a otázce, jak si mozek vybírá a ukládá vzpomínky.   Zvuk v mozku psů a lidí |Maďarsko, 2014, 5 min. |Režie: Attila Dávid Molnár Lidé a psi sdílejí podobné sociální prostředí a podle nového výzkumu maďarských vědců používají pro zpracování emocionální informace dokonce obdobné mozkové mechanismy. Psi mají centrum pro detekci hlasu zhruba ve stejné oblasti mozku jako člověk, a proto také reagují na hlasy stejným způsobem. Pro zdárné provedení studie bylo vybráno 11 psů, kteří byli intenzivně trénováni na šestiminutové nehybné ležení, aby bylo skenování mozku prostřednictvím magnetické rezonance bezchybné. Během procesu snímání jim bylo pouštěno okolo 200 druhů zvuků, které zahrnovaly hlasové projevy psů, lidí, ale také zvuky prostředí. Stejnému pokusu se podrobilo 22 dva lidí, a tak mohlo poprvé dojít k vzájemnému srovnání mozkové aktivity u člověka a u zvířat, která nepatří mezi primáty. Získané objevy významně posouvají dosavadní výzkum o mezidruhové komunikaci mezi lidmi a psy a pomáhají vysvětlit nervové mechanismy i vzorce chování, které už po desítky tisíc let utvářejí efektivní spojenectví.   Co bude k večeři? |Čína, 2013, 29 min. |Režie: Jian Yi Čínská ekonomika v poslední době rapidně roste a stejně tak se zvyšuje spotřeba masa, které většina tamních obyvatel považuje za známku blahobytu. Během pouhých deseti let se konzumace vepřového v Číně zdvojnásobila. Jenže nadprodukce masa má svou stinnou stránku, na kterou upozorňuje ve svém krátkém dokumentu Jian Yi ve spolupráci s americkou organizací Brighter Green. Nárůst poptávky vede k nebývale rychlé industrializaci zemědělství, s níž jde ruku v ruce používání růstových hormonů v krmivu či nebezpečných chemikálií. Průmyslová výroba masa má za následek znečišťování životního prostředí, ohrožení veřejného zdraví i udržitelnosti rozvoje země. Režisér nahlíží na problém z různých úhlů, dává prostor malým chovatelům prasat, velkopodnikatelům, provozovatelům rychlého občerstvení, ale i vegetariánům, kteří svým radikálním postojem bojují proti negativním dopadům masné výroby. Zdánlivě vzdálený problém bychom neměli přehlížet, protože reálně hrozící dopady mohou mít globální rozměr.