Programové sekce 2019

Mýty byly součástí našich civilizací vždy. Bylo by však chybou spojovat je jen s bájemi a legendami o vzniku světa, o božstvech a nadpozemsky silných hrdinech a hrdinkách. Lidstvo si mýty tvoří odpradávna k vysvětlení principů světa i nepochopitelných jevů, ale také aby skrylo či podpořilo určitou pravdu. Často se stane, že některé mýty pevně zakotví v našich vědomích a stanou se tou jedinou pravdou. V dnešní post-faktické době přesycené informacemi všeho druhu je koncept mýtu opět mimořádně aktuální. Mýty nás obklopují všude a ovlivňují naše vnímání světa. Proto AFO pro rok 2019 spojí společenské a přírodní vědy, aby nejen odhalilo mnohé mýty, ale i vysvětlilo důležitost mýtických narací pro naši společnost. MÝTUS je tedy hlavní a zaštiťující nesoutěžní sekcí, na diváky ovšem čeká ještě pět dalších.

Mýtus

Mýtus jako něco co čteme, šíříme, vytváříme a žijeme. Mýtus jako něco, co bylo ještě před vědou. Mýty jsou nedílnou součástí všech kultur a během tisíců let formovaly naše vidění světa. Skrze přiblížení mechanismů, kterými jsou mytické příběhy vytvářeny, odhalíme univerzální povahu příběhů, jenž pohánějí mytologie, ale i svět kolem nás. Co má společného Zeus, Odin, Ježíš a fake news? Podíváme se společně na mýty rozdílných kultur od egyptských a severských bohů až ke starým pověstem českým. Programová sekce cíleně navazuje na dlouhodobou snahu AFO bořit zaběhlé mýty v oblasti dějin, vědy i lidstva a zároveň ukazovat komplexní problémy v kontextu. Přijďte zjistit jak funguje náš pleistocenní mozek a proč pro orientaci ve světě potřebujeme příběhy.

 

 

Propaganda

Propaganda je v politickém sektoru tabu, ale válka o pravdu vrcholí. V současném stavu informační přesycenosti jsou “velké lži”, rozsáhlé ideologické konstrukce komunismu a fašismu, nahrazeny každodenní alternativní realitou. Proč se tolik lidí uchyluje ke konspiračním teoriím a proč bývá vítězství pravdy komplikované? Sekce vysvětlí manipulativní postupy politických režimů a nastíní, jak tvůrci obsahu sociálních sítí a dalších nových médií tyto taktiky přejali a transformovali. Čekají vás snímky odhalující nástroje a postupy propagandy a společně s hosty festivalu se zaměříme na to, jak informace třídit a jak rozpoznat ty, které jsou šířeny za účelem ovládání názorů jednotlivců i mas.

 

 

Měsíc

Blíží se významné výročí 50 let od přistání mise Apollo 11 na měsíčním povrchu. Datum 20. 7. 1969 bylo dnem, který se zapsal do historie kosmonautiky, ale i do historie jako takové.   Přistání na Měsíci bylo významným posunem lidstva v objevování vesmíru, zároveň tuto událost opřádají mýty a fámy, které za pomoci dokumentárních snímků i odborníků vyvrátíme. Ve spolupráci s Hvězdárnou Brno se vydáme na cestu, která vedla k úspěšnému přistání na Měsíci. Programová sekce skrze populárně vědecké dokumenty i hrané snímky připomene nejen mise Apollo a Gemini, ale také současné bádání a budoucnost cest na Měsíc.

 

 

Zapomenuté dějiny

Dějiny jsou mnohdy mylně považovány za všeobecně platný a objektivní záznam naší minulosti. Používají se jako nevyvratitelný důkaz o podstatě věcí, doklad toho, že společenské a politické změny jsou nesmyslné a nepraktické, či jako nástroj udržování strachu. I proto jsme se rozhodli věnovat pozornost příběhům, které z různých důvodů do oficiálního výkladu dějin nepatří. Ty, na které bylo zapomenuto, či byly úmyslně z historie vymazány. Do centra naší pozornosti nepostavíme vítěze, kteří psali dějiny. Naopak se zaměříme na ty, kterým byla možnost napsání vlastního příběhu zamítnuta nebo se na ně pro jistotu zapomnělo.

 

 

Původ umění

Umění posouvá hranice lidského vědění a myšlení podobně jako věda. Podněcuje představivost a umožňuje nový a neotřelý pohled na známé věci. Kdy a proč se však u našich lidských předků začaly rozvíjet umělecké pohnutky a abstraktní myšlení, které nás odlišuje od jiných živočichů? Kde se vzala potřeba zobrazovat svět kolem nás prostřednictvím kreseb či výroby artefaktů a z jakých důvodů začali naši předchůdci vyluzovat zvuky z prvních hudebních nástrojů? Programová sekce AFO se bude zabývat prvotními kreativními a estetickými projevy lidí. Dostaneme se tak ke kořenům umění v lidských kulturách od pravěkých jeskynních maleb v Evropě, přes kresby v afrických skalách v Egyptě či jižní Africe až po starodávné předchůdce dnešních komiksů. Představíme současné vědecké poznatky o potřebách hudebních projevů u předků moderního člověka. Zjistíme, jak umění utvářelo lidský mozek v průběhu desítek tisíc let. Řečeno s francouzským básníkem Filliouem: „Umění je to, co činí náš život zajímavější, než je samo umění.“

Bojovnice

Ve společnosti stále převládá obecně sdílený názor, že ženy v našich dějinách plnily převážně submisivní pečovatelskou roli a coby dárkyně života potřebovaly ochranu svých silnějších partnerů – mužů. Nasvědčují tomu i veřejně dostupné historické záznamy, které prezentují v roli ochránců a aktivních historických figur především muže. Nejnovější výzkumy v oblasti archeologie spolu s dekonstruktivistickými přístupy k tzv. velkým dějinám nicméně ukazují opak. Ženy se s rolí pečovatelek potřebujících ochranu ne vždy smířily. Ba co více, ženy naopak často aktivně bojovaly, aby chránily, loupily nebo napomáhaly expanzi svých říší. Rozhodně nepatřily k historickým výjimkám potvrzujícím pravidlo. I proto se jedna z letošních AFO sekcí zaměřuje na bojovnice. Ženy, které v různých historických etapách a různých historických šířkách zastávaly role válečnic, aktivních ochranitelek či přímo královen bojovnic.

 

 

Archivní horečka

Programová sekce s názvem Archivní horečka na jedné straně propojuje některá další programová témata letošního AFO, zejména Propagandu, Mýtus a Zapomenuté dějiny, na straně druhé nabízí selekci střihových archivních filmů, které v odpoledním televizním programu jen tak neuvidíte. Sedm historických témat a sedm inovativních přístupů k nakládání s obrazem a zvukem představuje nové cesty a směry, kudy se v době remix culture může filmové vyprávění o historii ubírat. Proslavené, pozapomenuté, okoukané i obskurní archivní záběry jsou v těchto filmech otevřeny Vaší interpretaci a doplněny ojedinělým zvukovým ztvárněním. Novozélandský režisér Peter Jackson (např. Pán prstenů) zpracoval jemu blízké téma a ve filmu Nikdy nezestárnou revolučním způsobem „oživil“ sto let staré záběry z první světové války. Ve svém snímku využil zkušeností z hraných filmů, vyvolal jím však také kritické ohlasy některých historiků. O čem vlastně vypovídá archivní film v současné digitální době? Na jeho obhajobu vystoupí s příspěvkem britský profesor filmové vědy Ian Christie, který snímek zároveň uvede. Rozsáhlé archivy BBC využili v nedávné době také další režiséři – ve filmu Arkádie se ohlédneme za stoletím britského venkova v archivní smršti záběrů a elektronické hudby členů Portishead a Goldfrapp. Zrcadlo se pro změnu skládá z více než 300 úryvků z hraných filmů a populární hudby a ukazuje nové možnosti remixování zvuku a obrazu. Česká režisérka Adéla Babanová kombinuje ve svých filmech archivní záběry a hrané pasáže, skutečné události československé historie a smyšlené příběhy. Její historickou trilogii okomentuje Sylva Poláková. Neopomeneme však ani jedny z nejpoužívanějších archivních filmů – propagandu z dob Třetí říše – tentokrát však v unikátním sestřihu, jenž vtipně a zároveň mrazivě využívá populární šlágry té doby.