Tomáš Bílek

Architekt

Citově zabarvená referenční postava Martina Duška záměrně nepodobná všeobecné představě o tom, kdo je architekt. Vnější podoba postavy je výsledkem působení náhody a nouze. „Architekt“ obsahuje prvky sveřeposti, nerozhodnosti a zranitelnosti, vše pramení v jeho posedlosti myšlenkou pravdy a opravdovosti. Tápavě hledá ve vnějším světě různé i nahodilé vztahy a souvislosti, ze kterých se raduje. Z nedostatku výtvarného nadání tíhne k nekonečnému srovnávání variant – nerad opouští proces hledání. Dojímá se nad drobnostmi a jemnými detaily.