Dočkat se věčnosti

Jedni hledají způsob, jak navěky zachovat tělo či mysl, jiní se snaží vyrovnat s otázkou identity v kontextu věčného života. Kým se staneme, když budeme žít staletí?
Život po životě je téma prostupující kulturami celého světa. Variace reality, které máme dosáhnout, jakmile selžou naše těla, stojí od nepaměti vedle představ o absolutní nicotě. Diskuze o pokračování našeho „já“ expandují z oblastí filozofie a religionistiky do medicíny a robotiky – otázkou již není, co přijde po smrti, ale jak smrt oddálit, přetvořit, eliminovat. Možné komplikace spojené s další evolucí lidstva jsou však zakořeněny v sociálních problémech současnosti a vyrovnat se s nimi bude stejně těžké jako ovládnout nesmrtelnost samu.

Some look for a way to preserve the body or mind in perpetuum, others try to come to terms with identity in the context of eternal life. Who do we become if we live for centuries?
The afterlife is a concept permeating cultures all around the world. Different versions of reality we face once our bodies have given out have always competed with the notion of oblivion. Discussions on the continuation of our “selves” move from the field of philosophy and religion to medicine and robotics—the question no longer is what comes after death, but how to postpone, transform, or eliminate it. However, the possible setbacks to the further evolution of mankind are rooted in the social issues of today, and it will be as difficult to overcome them as to tackle death itself.