Čas lesů

Francouzské lesy procházejí bezprecedentní fází industrializace. Brázdí je výkonné mechanické stroje a pěstují se monokultury za pomoci hnojiv a pesticidů. Žádní ptáci v korunách stromů, žádní živočichové v půdě.
Režisér François-Xavier Drouet pozorně ohledává logiku a principy moderního průmyslového lesnictví a jeho alternativ a natáčí pestrou směsici lidí spjatých s francouzskými lesy, jejichž argumenty skládají mozaiku současného stavu. Lesní hospodářství se dnes často řídí intenzivním zemědělským modelem – standardizovaný les je tichý, světlý, suchý a stromy v něm rostou na porážku a čekají na příjezd moderních strojů. Může být tradiční správa lesa a know how udržitelného lesnictví tímto způsobem nahrazeno?

French forests are going through an unprecedented phase of industrialization. Powerful machines plow through them and monocultures are cultivated with the help of fertilizers and pesticides. No birds are in the treetops, no animals in the soil.
Director François-Xavier Drouet carefully examines the logic and principles of modern industrial forestry and its alternatives, and interviews a diverse mix of people connected to French forests, whose arguments put together the mosaic of the current state. Today, forestry is often governed by an intensive agricultural model—the standardized forest is quiet, light, dry and the trees in it grow only to be felled and wait for the arrival of modern machines. Can traditional forest management and the know-how of sustainable forestry be replaced in this way?