„Nečekejte klasické dokumenty, které znáte z televize,“ popisuje dramaturg Jiří Slavík sekci Archivní horečku

21. 4. 2019

Academia Film Olomouc je za dveřmi, už v úterý 23. dubna odstartuje jeho 54. ročník. Jedna ze sekcí, které na návštěvníky letos čekají, nese název Archivní horečka. „V této sekci nás zajímá, jak se dá prostřednictvím archivních záběrů inovativně vyprávět,“ popisuje koncept dramaturg Jiří Slavík.

„Žijeme v době tzv. remix culture. Ohromné databáze záběrů a filmů jsou vytěžovány, aby s nimi byly vyprávěny nové a nové příběhy,“ pokračuje Slavík. Mnoho dokumentaristů si stále více uvědomuje, že současná doba skýtá přístup k takřka neomezenému množství audiovizuálního materiálu. Ten lze při koncepčně vyjasněném uchopení využít a vytvořit střihový dokument, ke kterému vlastně vůbec není potřeba natočit jediný původní záběr. Největší atraktivita i nebezpečí práce s archivními materiály pak tkví v možnosti zasazovat je do zcela nových a překvapivých kontextů. „Význam slavných historických záběrů se tak buď proměňuje, nebo potvrzuje stereotypní vnímání. Tak může přispívat k posilování nejrůznějších mýtů,“ uvádí Slavík význam sekce do kontextu zastřešujícího tématu letošního ročníku, kterým je mýtus.

Stejně tak lze vytvářet paralely mezi historickými vlivy a současnou situací, zpřítomňovat klíčové okamžiky minulosti nebo sledovat vývoj v konkrétních zemích a tématech. „Historie se sice nikdy zcela neopakuje, ale člověka leckdy až zamrazí, jak jsou si minulé témata či nálady ve společnosti podobné se současným děním,“ upozorňuje Jiří Slavík. „Znalost historických souvislostí je klíčová pro rozpoznání aktuálních hrozeb v naší společnosti.“ Řada dokumentů navíc společenskou angažovanost kombinuje s inovativními filmařskými postupy. Vznikají tak progresivní a jedinečná audiovizuální díla, která k práci s archivními zdroji přistupují zcela odlišným způsobem.

Příkladem takového filmu je Arkádie režiséra Paula Wrighta. „Jde o ohlédnutí za stoletím britského venkova v archivní smršti záběrů a elektronické hudby členů Portishead a Goldfrapp“ popisuje snímek Slavík. Jedním z highlightů sekce bude bezpochyby projekt režiséra trilogie Pána prstenů Petera Jacksona, dokument Nikdy nezestárnou. Diváci v něm uvidí jedinečným způsobem „oživené“ skutečné záběry z první světové války zpracované výjimečným filmařem. Vysoce ironický potenciál pak do práce s archivem vnáší snímek Hitlerova hitparáda. Ten dává dohromady celou řadu původního materiálu, například reklamy, dobovou propagandu, záběry hrané i amatérské. Výslednou vizuální přehlídku pak podbarvuje dobovou populární a taneční hudbou, což s sebou nese řadu neočekávaných asociací.

Archivní horečka je sekcí, která ukazuje potenciál titěrné práce s archivními materiály v celé její kráse. „Zaměřili jsme se na dokumenty, které s archivními záběry pracují originálním způsobem. Ať už se jedná o moderní technologické zpracování, například kolorizaci, inovativní způsoby vyprávění nebo neobvyklou hudební či zvukovou složku,“ shrnuje Jiří Slavík koncept sekce, která oživí programovou skladbu letošního AFO. A dost možná zbourá mýtus o tom, že archivní filmy nemají v dnešní digitální době co nabídnout.