Zóna

Vlivem literatury, filmu a dalších uměleckých formátů je zóna mýtickým pojmem. Tajemné místo se svými specifickými pravidly. Co zjistíme, pokud koncept aplikujeme na reálný svět a náš životní prostor? Sekce Zóna si klade právě takové otázky.

Zóna je primárně místo na naší planetě, které se stalo obětí myšlenky technologického pokroku lidstva. Pojem zóna si spojujeme s velkými literárními i filmovými díly, mytologií stalkerů, a hlavně černobylskou havárií. V sekci jde hlavně o aplikování tohoto hlediska na celou společnost v jejím vztahu k přírodě.

Jde hlavně o výzvu, pokus vidět náš životní prostor trochu jinak, představit si jeho možnosti nyní i v řádu desítek let. Zkusit předpovídat na základě dat, která máme z minulosti. Nejde to bez nabourání obecně chápané myšlenky pokroku jako smyslu naší všední práce. Pokroku jako něčeho, k čemu se upínáme a co bereme jako samozřejmé a vnitřně dobré. Tahle sekce chce ukázat, že s rostoucím propojováním světa pomocí informačních a dalších kolektivně realizovaných technologií jsme se trochu odpojili od míst, kde reálně žijeme, a která mohou potřebovat naši péči a pomoc. Nemusíme číst archivy zpráv, abychom viděli, jak rychle se naše krajina mění, respektive, jak ji přímo i nepřímo měníme my lidé. A v závislosti na tom o ní my přemýšlíme trochu jinak a měníme naše chování. Dobrým příkladem je třeba devastace nejen českých lesů kůrovcem, který se šíří také kvůli častějšímu suchu. Les, kam jsme chodili na houby desítky let, už třeba neexistuje. První otázky, které si musíme položit, jsou: Jak a jestli vůbec s takovou pasekou máme dál nakládat? Co čekáme, že tam bude? A co pro to můžeme udělat? Nikoliv: Kam půjdeme na houby jinam?

Sekci bude tvořit vyvážený poměr filmových projekcí a přednášek. Jde o obsáhlé téma, které vyzývá k přemýšlení na více rovinách a na různých místech. I když ho lze pokrýt v jedné větě, byla by to škoda. Člověk by se k němu měl vracet a vnímat ho jinak v kině u filmu, na procházce v lese či při příležitostném průzkumu brownfieldu.

Tuto tezi zastřeší fascinující dokumentární filmy Mimozemské ekologie (Retroflektory: Kosmonaut, robot, mimozemšťan) (Ralo Meyer, 2018), Utuqaq (Iva Radivojević, 2020) a Stalking Chernobyl (Iara Lee, 2020). Simulace The War Game (Peter Watkins, 1965) do tématu vnese rovinu představivosti. A informaci o mytologii zóny budeme čerpat ze snímku Stalker (Andrej Tarkovskij, 1979).

SEKCE ZÓNA V DENNÍM PROGRAMU ZDE