5 filmů, které nepropásnout na AFO56

Poslední artefakt

Hledáte dokument, který vás nadchne po vizuální stránce a zároveň přinese wow efekt a donutí vás přemýšlet nad běžnými věcmi v našem životě absolutně neběžně? Pak musíte vidět snímek Poslední artefakt. Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vzal kilogram a jak je vlastně definován? Odpověď není tak snadná, jako by se mohlo zdát. V roce 2018 prošel metrický systém jednotek rozsáhlou redefinicí. Důvodem k přepracování je snižování hmotnosti váhového prototypu jednoho kilogramu v průběhu jeho existence. Ačkoliv změnu v definicích veličin metrického systému běžný uživatel nepostřehne, snímek podněcuje k zamyšlení se nad konstrukty, které jsou základem našeho života a pomáhají nám v něm udržovat systém a organizovanost.

Vědkyně vs. věda

Vědecký výzkum a bádání je plné výzev a překážek. Pro ženy vědkyně jich je však více než pro muže ve stejném odvětví. Přestože se nacházíme ve 21. století, svět vědy si většina z nás stále asociuje s muži. Dokument Vědkyně vs. věda nás vtáhne do života tří amerických vědkyň, které tvrdě pracují na svých výzkumech a patří mezi vědeckou špičku, zároveň však čelí diskriminaci, sexuálnímu obtěžování a přehlížení. Film však nabízí i cesty, jak vědu udělat otevřeným a bezpečným místem pro všechny.

Zakódovaný bias 

Bias je náklonnost nebo předsudek vůči jedné osobě nebo skupině. Loni jsme měli v soutěži snímek Bias, který ukazoval, jak je každý z nás ve větší či menší míře ovlivněn biasy. A to i v případě, kdy si myslíme, že jsme objektivní a nepředpojatí – naše podvědomí nás zradí.
Letos toto téma posouvá dále dokument Zakódovaný bias. Ten otevírá téma biasu na rovině technologické. Digitální a technologický progres totiž neznamená objektivitu. Algoritmy, na základě kterých stroje zpracovávají a vyhodnocují data, jsou zadávány v podobě, která v sobě již nese bias. Společně s odbornicemi a odborníky na data a technologie se film vydává po stopách kódu, který vstupuje do všech životů, ale škodí jen některým z nás.

Hostina zvířat 

A mouchy bzučely nad břichem, z jehož hnilob
dralo se černo páchnoucích
pluků larv, valících se jako černý sirob
podél těch cárů živoucích. 

Charles Baudelaire ideálně uvádí dokument Hostina zvířat. Ten nás vezme do světa smrti, který vlastně zároveň znamená život a kde zdechliny jsou v hlavní roli. Uvědomili jste si někdy, že při procházce lesem málokdy narazíte na mršinu? Co se děje se zvířaty, která hluboko v lese zahynou, kdo se postará o jejich ostatky? Film nás společně s vědeckým týmem vezme na průzkum uhynulého zvířete a ukáže nám, jaká další zvířata, hmyz, organismy a rostliny na mrtvém těle benefitují a pomáhají jej zužitkovat. 

Pavlovův mamut 

Krajina Sibiře, která vypadá jako z jiné planety, vlivem klimatických změn odkrývá a pohlcuje v dnešních dnech mnoho. Pan Pavlov je vědec, který zde hledá pozůstatky mamuta. A také je nachází. Tající pláně ledu, které mamuta odkryly, se však mění v bažinu, která jej zase pohlcuje zpět. I když badatelé stojí na prahu objevu, uvědomují si, že se tak děje za cenu rozpadu všeho kolem. Tento atmosférický dokument zaujme svým vizuálním stylem i nebovyklým vypravěčským postupem, který místy připomíná Šíleného Maxe, němý film i road movie.