AFO 57 zná své vítěze, které populárně-vědecké dokumenty jsou ty nejlepší?

30. 4. 2022

Mezinárodní soutěž, Česko-slovenská soutěž, Soutěž krátkých filmů. A k tomu cena studentské poroty. Všechny tyto kategorie již znají své vítěze na 57. ročníku festivalu Academia Film Olomouc. Které filmy podle našich porot a diváků vládnou současné popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže vyzdvihla hned tři filmy, které se v letošním silném výběru nacházely. Zvláštní uznání si mezi sebe dělí dva tematicky značně odlišné dokumenty – Zahrada tisíce včel navazuje na obrovský úspěch snímku Země medu na poli popularizace včelařství, zároveň ovšem tematicky zachycuje také pandemickou situaci a nutnost najít si v pozastavené době nové vášně. Pleistocenní park zase diváky bere na fascinující výlet na Sibiř, kde se stárnoucí vědec Sergej Zimov snaží se svou rodinou zamezit rozmrzání permafrostu. Hlavní cena Mezinárodní soutěže ale putuje za dokumentem Porozumění. Režisér Drew Xanthopoulos v něm sleduje dvě vědkyně, které se zabývají výzkumem komunikace velryb. Film se rovnocenným způsobem věnuje samotnému výzkumu a komunikaci vědeckých faktů a životům samotných vědkyň, které se rozhodly tomuto tématu věnovat svou profesní kariéru.

Česko-slovenská soutěž zná dva oceněné filmy. Za krátkým filmem Holoseč putuje zvláštní uznání. Vizuálně podmanivý studentský snímek otevírá otázku českých lesů, které jsou dost možná nenávratně poškozeny kůrovcem. Jakým způsobem se můžeme snažit o jejich obnovu? Vítězem pak není nikdo jiný než Ivo Bystřičan a jeho v soutěži uváděná epizoda z cyklu Industrie s podtitulem Výroba války. Snímek hravým způsobem skrze práci s archivem a animací zachycuje situaci závodů Tomáše Bati v předválečné době. Nejde ale zdaleka jen o suchou analýzu fungování jedné firmy, nýbrž o komplexní historický exkurz představující podobu tehdejší společnosti.

A co se krátkých filmů týče? Tam se zvláštního uznání dostalo Peteru Galisonovi a jeho půvabné miniatuře Když hvězdy hasnou. V té opětovně otevírá otázku výzkumu černých děr, tentokrát v animované formě a prostřednictvím příběhu indického vědce Subrahmanyana Chandrasekhara, který černé díry jako první objevil a popsal. Vítězem Soutěže krátkých filmů se pak stala Záhada Hydry. Intenzivní experimentální kraťas vyvádí diváky z jejich komfortní zóny skrze artikulaci existenciálních otázek, které člověku nedají spát. Bytost ve středu dění? Mikroskopický živočich nezmar obecný!

A aby těch oceněných nebylo málo, studentská porota udělila svou cenu dokumentu Uhlík: neautorizovaný životopis. V dnešní době primárně v negativních konotacích vnímaný plyn je zde protagonistou a de facto divákům předkládá svůj životní příběh, skrze který můžeme pochopit jeho ambivalentní postavení – stejně snadno, jako nám dal život, nám ho může zase vzít.

Tyto dokumenty si z 57. ročníku AFO odnášejí vavříny. Stihli jste je všechny? Pokud ne, dnes v poslední den festivalu to ještě na projekcích vítězných filmů můžete napravit!