Mezinárodní soutěž AFO #1: Roboti a my

Takové otázky si kladli Karel Čapek či Isaac Asimov mnoho dekád nazpět, dnešní doba prorostlá fascinací kybernetikou a posthumanismem je neřeší o nic méně. Spíše naopak, jak dokládá obsazení Mezinárodní soutěže AFO. Neurovědy, neuchopitelnost lidského vnímání a robotika jsou témata, na která máte šanci během 55. ročníku narazit opakovaně.
Ve filmech různorodých jak způsobem filmařského uchopení, tak fokusem na konkrétní aspekt, nicméně se sdílenou latentní otázkou ve svém středu – kde leží hranice lidského vědomí? Jaké jsou jeho limity a můžeme je překonat delegováním určitých úkonů do područí strojů? Případně – je robotické vědomí pouhým rozšířením vědomí člověka, nebo něčím úplně jiným?

V holandském snímku Kde jsi, když tu nejsi? se Maartje Nevejan zabývá právě oněmi hranicemi a zpochybňuje jednoznačnost reality kolem nás. Lidé prožívající epileptický záchvat podle obecného přesvědčení ztrácí vědomí, „vypadávají“ z reality. Není ale to, co se jim během záchvatu tvoří v hlavě, stejně reálné jako jakékoliv jiné okolí? Divácky vyzývavá esej otevírá náročné otázky, kterými se prakticky po celý svůj život zabýval neurolog Oliver Sacks. Muži, jenž zasvětil svou profesní kariéru studiem fungování lidského mozku, je věnován dokument Oliver Sacks – Jeho život, natočený podle autobiografie samotného vědce.

Současnou podobu neurologie naopak přibližuje film režisérky Yuliye Kiselevy Mozek. Evoluce. Klíčovou otázkou je zde donekonečna probíraná a přitom stále dráždivě přitažlivá problematika svobodné vůle. Do jaké míry jsme pány svých životů a rozhodnutí a do jaké míry jsme jen naprogramované schránky ovládané naší nervovou soustavou a biologickými podněty? Snímek se dotýká také tématu modifikace mozku pomocí moderních technologií, čímž představuje ideální přemostění
k tématu AI. Tou se ze soutěžního programu nejvýrazněji zabývá finský dokument Kdo tě vytvořil?. Robotizace společnosti již totiž skutečně není pouze tématem sci-fi knížek. A palčivé otázky po splývání lidského a robotického vědomí a etice interakce mezi lidstvem a jeho výtvory právě zde hrají prim.

Civilněji se k tématu pestrosti a záhadnosti lidského vědomí vyjadřuje Jerry Rothwell se svým A proto skáču. Tematický příbuzný krásného českého dokumentu Normální autistický film Miroslava Janka se snaží s pomocí filmových prostředků zachytit prchavý svět autistů. A jak člověk využívá moderní technologie k překonání limitů svého vnímání, o tom pojednává Podnět k přezkoumání. Technologie nám umožňují všímat si mnoha věcí, které zůstávají běžnému oku skryté, díky čemuž našly například ve sportu obrovské uplatnění. Otázkou zůstává, zda jejich vinou také o něco nepřicházíme…

Neurovědy a limity lidského vědomí jsou jistě jedním z klíčových témat AFO pro rok 2020. Různorodost dokumentů, které
o nich v soutěži najdete, jen dokazuje, kolika tváří může nabývat populárně-vědecký dokument. Tak buďte při ohledávání těchto abstraktních hranic s námi!

Autor: Tomáš Poštulka