Mezinárodní soutěž AFO #3: Měkká věda taky věda!

Již minulý ročník, jehož hlavním tématem byla dichotomie mezi pravdou a mýtem, ukázal ochotu festivalu zabývat se kromě věd přírodních také těmi humanitními. Letošní program mezinárodní soutěže to jen a jen potvrzuje. Sešla se v něm hned šestice filmů, jejichž náměty můžeme klasifikovat názvy oborů, které jsou leckdy označovány jako „soft sciences“. Jejich úkol v soutěži? Prokázat, že by ze sebe dané označení mělo definitivně setřepat veškerou pejorativnost.

Archeologie, psychologie, historie, ale i trocha antropologie a závan filozofie nás letos čekají v AFO soutěži. Dnešní doba čím dál víc směřuje k interdisciplinaritě a kombinování metod a přístupů nejrůznějších vědních oborů s cílem dosáhnout co nejkomplexnějších zjištění. Proto je logické, že festival kladoucí si za cíl popularizovat vědu skrze filmové médium bude také rok od roku více diverzifikovaný a pokusí se reflektovat co nejširší spektrum vědeckých oborů. Dokumenty zaměřené humanitním směrem jsou často hravé a formálně pestré. Filmovými kódy se jim navíc často daří úspěšně předat divákům i látku jinak abstraktní a těžko uchopitelnou.

Letošní linka dokumentů soustředěných na humanitní obory je ale také zároveň silně historizující. To potvrzují především dva archeologické skvosty. Primárně pro IMAX určená, spektakulární podívaná Prastaré jeskyně zavede diváky do útrob tajemných geologických útvarů, které nám mají potenciál nejen sdělovat informace o naší minulosti, ale také na základě jejich podoby přemýšlet o klimatické budoucnosti. Hlasový doprovod obstarává Bryan „Walter White“ Cranston. U dokumentu Poslední hodiny Pompejí – Nové hádanky je název takřka všeříkající. Tady se bude za pomoci dokumentárních technik, animací i hraných pasáží rekonstruovat nechvalně proslulý konec dávné metropole kdysi stojící a pulzující životem pod sopkou Vesuv.

Také do historie, nicméně trochu jiným směrem, míří snímek Čaj, kávu nebo čokoládu? Jeho název není žádnou metaforou, opravdu se zabývá historií těchto tří milovaných tekutých pochutin. Odborníci na slovo vzatí zájemcům prozradí, že i na první pohled nevinné dobroty sehrály v dějinách důležitou úlohu. Zároveň se dokument zabývá jejich cestou od pozice výsadního požitku aristokracie až k masám.
K masám se krom konzumních radostí dostávají v posledních letech i takzvané fake news, které mají moc výrazně vychylovat veličinu zvanou veřejné mínění. Fake news s Ianem Hislopem se ovšem také drží historizující perspektivy. Hislop, šéfredaktor britského satirického časopisu Private Eye zmíněný v názvu filmu, počátky fenoménu fake news vysledoval až do 19. století, kdy se tisk díky snižování nákladů a bulvarizaci začal dostávat ke zmíněným masám.

Předsudky by mohly být zaštiťujícím slovem pro zbylé dva snímky. S předsudky svého okolí nevyhnutelně bojují čtyři protagonisté dokumentu Transděcka. Režisérka Hilla Medalia sledovala své transgender hrdiny po dobu čtyř let. Vznikl tak fascinující projekt, který konceptualizuje slasti, strasti, sny i obavy „transdětí“ v izraelské kultuře. Byrokracie, náboženství a identita, to jsou hlavní témata filmu. S předsudky na mnohem obecnější rovině se vyrovnává prozaicky nazvaný snímek Bias. Režisérka Robin Hauser v něm zkoumá, nakolik je každý člověk vnitřně předpojatý, aniž by si to uvědomoval. Výsledky pak nepříjemně překvapí každého liberála tělem i duší, který je přesvědčený, že ke všemu a všem přistupuje naprosto stejně.

Měkké vědy jsou zkrátka cool, na to vemte jed. Vydejte se prozkoumávat jejich fluidní hranice s námi, ať už online nebo fyzicky ve vybraných kinech po České republice. Začínáme 1. října!

Autor: Tomáš Poštulka