ZAPOMENUTÉ DĚJINY: „Sekce o příbězích, které nepatří mezi populární a známý výklad dějin,“ představuje sekci dramaturgyně Jana Jedličková

22. 3. 2019

Jedna ze sekcí #AFO54 nese název Zapomenuté dějiny. Dramaturgyně Jana Jedličková přibližuje přístup k sekci, na co se můžete těšit a jak dané téma souvisí se zaštiťujícím motivem letošního ročníku – mýtem. „Zapomenuté dějiny jsou části naší minulosti, které se staly, ale lidé na ně zapomněli, nebo bylo z různých důvodů zakázáno je vypravovat,“ přibližuje Jana Jedličková.

„Na sekci spolupracuji ještě s olomouckým sociologem a vysokoškolským pedagogem Martinem Fafejtou,“ vysvětluje dramaturgyně. „Chvíli nám trvalo, než jsme došli k tomu, co bychom chtěli konkrétně říct a ukázat. Od června až doteď tedy vzniklo hned několik pracovních verzí Zapomenutých dějin.“ Zapomenuté dějiny jsou sekcí, která upozorňuje na všeobecně známou poučku, že dějiny píší vítězové. Historii totiž všichni chápeme a vnímáme jako příběh, který musí někdo napsat, a některé příběhy, byť se prokazatelně staly, nikdo nevypráví. Pak se stává to, že některé části historie nejsou vůbec podrobovány kritice, nebo lidé, kteří ji vyprávějí záměrně či nezáměrně určité části dějin vypouštějí. Z takovýchto nekritických příběhů se pak stává mýtus, který ale lidé vnímají jako neotřesitelnou pravdu a vznikají konflikty. Lidé totiž mýtus berou jako vyprávění samozřejmé a pravdivé. „Už od studií na vysoké škole mě fascinovalo, že existuje něco jako oficiální dějiny,“ vzpomíná Jedličková. „Ty se učíme ve škole, jsou sepsány v učebnicích. Pak jsou tu ale další události a příběhy, které se z nějakého důvodu do těchto oficiálních dějin nevešly, nebo je někdo přímo zakázal.“ Prostřednictvím tohoto „oficiálního“ výkladu historie se mýty tvoří. A události, které do konceptu tohoto mýtu nezapadají, jsou odsunuty jako nepotřebné či dokonce nebezpečné.

Právě takové události – tabuizované, zapomenuté, vymazané z oficiálního vyprávění a tím pádem i učebnic – se dostávají do centra pozornosti letošního AFO. V minulosti většiny národů najdeme momenty, o kterých se z konkrétních ideologických důvodů nemluví. Naše země není výjimkou. „V sekci postupujeme od obecných příkladů manipulace s dějinami až k českým a olomouckým tématům,“ popisuje koncept své sekce Jana Jedličková. Návštěvníci festivalu se tak mohou těšit jak na zapomenuté historické okamžiky ze světových dějin, tak na příklady, které se pojí k jejich vlastnímu regionu.

Zatímco ve filmové nabídce Zapomenutých dějin budou dominovat zahraniční témata, přednášet budou čeští hosté se zapomenutými událostmi tuzemské historie. „Jak už samotný název sekce napovídá, je obtížné najít filmy o událostech, o kterých se nemluví,“ upozorňuje Jedličková na obtíže spojené s dramaturgií tohoto tématu. „Nakonec to ale vypadá na vyrovnaný počet filmů a přednášek,“ pokračuje. Co konkrétního tedy Zapomenuté dějiny divákům nabídnou? „Letos jsme navázali spolupráci s Pamětí národa,“ prozrazuje dramaturgyně. „Budeme mít tedy dvě přednášky zaměřené na zapomenuté osobnosti Olomouckého kraje a také na téma zapomenutých osad na Jesenicku.“ Několik přednášek si na letošním Academia Film Olomouc odbude také Jiří Klůc, externista Reportér magazínu, který bude přednášet o válečných veteránech a zapomenutých hrdinech východní fronty. Jedním z highlightů filmové nabídky bude dokumentární snímek Wilhelm Gustloff: World’s Deadliest Sea Disaster. Vypráví o jedné z největších námořních tragédií, o které ovšem téměř nikdo neví. „Během této námořní katastrofy totiž zemřeli němečtí civilisté prchající z nacistického Německa,“ popisuje událost Jedličková.

Podobných zapomenutých událostí bude propíraná sekce plná. Pokud vás tedy zajímá historie, o které se v běžných učebnicích dějepisu nedočtete, budou Zapomenuté dějiny jistě stěžejní náplní vašich dní od 23. do 28. dubna, kdy se AFO s pořadovým číslem 54. uskuteční. #WatchAndKnow