Hledali jsme filmy, které unesou zároveň přesná data i autenticky prožitý smutek a radost. Filmy nezachycují vědu jen jako neutrální nástroj, ale jako i způsob bytí ve světě. Věda je v soutěžních filmech vtělená – do postav výzkumnic a výzkumníků, do krajiny, do paměti komunit, do buněk umírajících pod mikroskopem.
Společná řeč, kterou letošní výběr hledá, nepatří jen lidem: patří také medvědům bloudícím tající kanadskou krajinou, truchlícím zvířatům a obřím ledovcům, které se s námi potichu loučí. Patří sdílenému světu zachycenému na filmový materiál s péčí osobního deníku.
Výběr stojí na čtyřech kritériích, která si navzájem neustupují: vědecká relevance, originalita, kvalita provedení a umělecké zpracování. Jejich vzájemné napětí určuje atmosféru celé mezinárodní soutěže. Film, který exceluje přesností, ale rezignuje na formu, do soutěže nepatří. Stejně tak film vizuálně oslnivý, ale společenským citem prázdný.
Letošní soutěž hledá společnou řeč mezi mikroskopem a Super 8 kamerou, mezi entropií a ztrátou bližních, mezi vědeckými fakty a žitou zkušeností lidskou i více-než-lidskou. Protože vidět svět očima lidí, kterým na něm tolik záleží, mění způsob, jakým se na něj díváme – i dlouho poté, co film skončí.
Dramatugie: Ondřej Kazík
