Bakteriociny jsou proteinové toxiny produkované bakteriemi proti jiným bakteriím. Některé z nich dokážou doslova propíchnout cílovou bakterii a tím ji usmrtit. V současnosti se o nich uvažuje jako o nové, personalizované generaci antimikrobiálních látek.
Popis projektu:
Lidstvo potichu prohrává válku s nepřítelem, který je miliardkrát menší než my, ale nesmírně přizpůsobivý. Zatímco zavedení antibiotik zvýšilo ve 20. století průměrnou délku života o takřka třicet let, dnes čelíme hrozbě, která může tento pokrok vymazat. WHO varuje, že bez razantních kroků se v roce 2050 stanou infekce způsobené multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí. Naše snaha o pouhou chemickou modifikaci stávajících antibiotik se dostala prakticky do slepé uličky, hrajeme podle pravidel, která superbakterie už dávno prokoukly.
Když selhává konvenční chemie, je čas začít myslet out of the box a vrátit se ke kořenům. Tedy k mikroorganismům, které v rámci nám skrytého boje využívají celou plejádu zbraní, nejen antibiotika. Můj výzkum se zaměřuje na bakteriociny, vysoce specifické proteinové toxiny produkované bakteriemi proti jiným bakteriím. Na rozdíl od antibiotik, která fungují jako kobercový nálet decimující celý mikrobiom, jsou bakteriociny precizní odstřelovači. Cílí na konkrétní patogen, minimalizují poškození mikrobiomu, a tím umožňují personalizovanou léčbu.
Cesta za těmito látkami mě zavedla až na nejnehostinnější bitevní pole planety, do Antarktidy. Právě zde, v extrémním mrazu a izolaci, přežívají jen ti nejlépe vyzbrojení. Izolovala jsem zde unikátní kmeny pseudomonád (včetně nově popsaného druhu Pseudomonas rossensis), které produkují bakteriociny aktivní i při velmi nízkých teplotách.
Moje vize sahá od klinické medicíny (například využití bakteriocinů v léčbě infekcí u pacientů s cystickou fibrózou) přes udržitelné zemědělství až po konzervaci potravin. Spojení polárního výzkumu a moderních technologií tak umožní vytvořit inovativní antimikrobiální řešení, kde na velikosti nezáleží, ale na preciznosti ano.“ „RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D.: Průvodkyně světy, které jen tak neuvidíte
Krátké bio:
Jsem mikrobioložka a vědecká pracovnice působící na Masarykově univerzitě a ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Ve svém výzkumu se specializuji na bakteriální rezistenci a vývoj nových antimikrobiálních látek. Můj vědecký zájem o extrémofilní organismy mě zavedl až na antarktické stanice J. G. Mendela a CZ*ECO Nelson, kde jsem hledala nové antimikrobiální látky ze skupiny bakteriocinů. Za svou disertační práci, zaměřenou na genomickou analýzu producentů z řad Gammaproteobakterií a charakterizaci jejich bakteriocinů, jsem v roce 2023 získala první místo v prestižní Ceně Wernera von Siemense.
Odborné zkušenosti jsem čerpala také na mezinárodních stážích na univerzitách v Glasgow a Groningenu.
Své nadšení pro mikrosvět, jež je fascinujícím bojištěm, kde se všichni snaží přežit, ráda předávám dál. Ať už jako lektorka budoucích lékařů, nebo v rámci řady popularizačních aktivit (Dny elektronové mikroskopie, Noc vědců, MJUNI či články v časopisech WIRED a Vesmír).
Osobní motivace:
Věřím, že věda 21. století se nemá dělat jen za dveřmi laboratoří. Jako popularizátorka se snažím přerámovat strohá data do příběhů, které ožívají na pódiu brněnské Hvězdárny, na stránkách časopisů nebo při akcích, jako je Noc vědců.
V rámci festivalu AFO chci ukázat, že mikrobiologie je strhující drama odehrávající se v dimenzích za hranicí naší představivosti, ať už z hlediska velikosti bojovníků, nebo unikátních lokalit, kde se střetávají. Jsem připravena spojit své zkušenosti z antarktických expedic s vizí filmařů a společně vdechnout život hrdinům, které sice pouhým okem neuvidíte, ale kteří mají nedozírný vliv na naše životy i naši budoucnost.
S jakou fiktivní postavou se nejvíc ztotožnujete a proč?
Aragorn: V Brně nosím bílý plášť, ale srdcem jsem hraničář z Antarktidy. Hledám v ledu to, co ostatní přehlížejí.
