Popis projektu:
Projekt PannFlora, realizovaný v rámci programu Interreg Rakousko-Česko, reaguje na dopady klimatické změny v panonském regionu střední Evropy, zejména na jižní Moravě a v severovýchodní části Rakouska. Tato oblast se postupně stává teplejší a sušší, s častějšími vlnami veder a obdobími sucha. Tyto změny mají významný dopad nejen na zemědělství a krajinu, ale také na kvalitu života ve městech, kde se navíc projevuje efekt tzv. tepelných ostrovů.
Projekt proto hledá způsoby, jak tyto výzvy řešit prostřednictvím obnovy travinobylinných porostů tvořených původními druhy panonské flóry. Tyto rostliny jsou přirozeně přizpůsobeny suchým a teplým podmínkám a mohou pomoci stabilizovat krajinu, zlepšit zadržování vody v půdě a poskytovat důležité ekosystémové služby.
Součástí projektu je sběr semen na přirozených lokalitách, jejich čištění a zakládání matečnic pro produkci regionálního osiva. Z těchto zdrojů jsou vyvíjeny travinobylinné směsi vhodné pro obnovu krajiny i pro využití v městském prostředí.
Důležitou součástí projektu jsou také pilotní plochy, na nichž se nové postupy testují v praxi. Projekt přitom úzce spolupracuje s obcemi, správci veřejné zeleně, ochranou přírody i dalšími odborníky, aby bylo možné vyvinuté postupy využít přímo v krajině i ve městech.
Projekt realizují partneři z České republiky a Rakouska – Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělský výzkumný ústav Troubsko a Bioforschung Austria. Spolupráce mezi vědeckými institucemi, praxí i veřejnou správou tak umožňuje sdílení zkušeností a know-how v oblasti obnovy travních porostů a adaptace krajiny i měst na klimatickou změnu.
Krátké bio:
Věnuji se ekologickému výzkumu a obnově krajiny se zaměřením na druhově bohaté travní porosty. Ve své diplomové práci jsem se zabývala obnovou luk pomocí přenosu zeleného sena po potlačení invazního druhu Solidago za využití poloparazitických rostlin. Podílím se na výzkumných a ochranářských projektech, které propojují ekologii, péči o krajinu a spolupráci mezi institucemi ve střední Evropě. Zajímá mě také popularizace vědy a hledání způsobů, jak srozumitelně sdílet vědecká témata s širší veřejností.
S jakou fiktivní postavou se nejvíc ztotožnujete a proč?
V tomto se vnímám někde na pomezí mezi Sárou Fukuharovou a Miju z románu Vzpomínky na úhoře od Anny Cimy. Na jedné straně je mi blízká Sářina vědecká zvědavost a snaha porozumět složitým přírodním procesům, na druhé straně mě oslovuje Mijina otevřenost k tajemství a schopnost vnímat svět i mimo čistě racionální rámec. Připadá mi, že právě na tomto pomezí mezi analytickým poznáním a citlivostí k neviditelným souvislostem se často odehrává i skutečná vědecká práce.
