ROZHOVOR: Zaostřeno na vědu – dokumentární film jako mix westernu, akčního filmu a komedie?

Většina lidí si pod pojmem dokumentární film vybaví „hlavy“ mluvící o druhé světové válce nebo medvědy číhající na pstruhy. Jak se liší snímky na AFO od dokumentů, které jsme zvyklí vídat běžně v televizi?

Diváci AFO mohou každoročně vidět ty nejprogresivnější populárně vědecké filmy. Ty opravdu nejlepší snímky pracují s příběhem, humorem nebo napětím podobně jako nejzábavnější současné blockbustery, spíše než jako konzervativní televizní vědecké dokumenty. A často se jim daří přinést i více kvalitnějších informací. V dramaturgii se vždy snažíme zohledňovat tematickou a formátovou pestrost.

V posledních dekádách ovlivňuje dokumentární film výrazně televizní tvorbu. V mnoha žánrech dochází k míšení žánrových prvků. Nejlepší díla tak usilují o divákův zájem, stejně jako o co nejefektivnější sdělení svého obsahu. Každoročně se nám přihlásí na tisíce filmů, z nichž vybíráme jen ty nejlepší. Ty, které přinášejí progresivní podání současných věd přírodních, humanitních i sociálních. V soutěži tak vedle sebe mohou stát snímky pracující s radikální uměleckou vizí i zdánlivě konvenční, ale formálně dokonale zvládnuté dokumenty.

AFO se liší od jiných filmových festivalů tím, že v soutěži mezinárodních filmů spolu soupeří o přízeň poroty snímky určené jak pro televizní trh, tak festivalové celovečerní snímky pro kina, nebo série produkované pro digitální platformy.

Festival každoročně zahrnuje několik soutěžních sekcí. Čím jsou jiné od dalších programových bloků?

Na rozdíl od programových bloků nejsou soutěže limitovány předem stanoveným tématem. Díky tomu můžeme divákům nabídnout nejširší škálu dokumentů. Soutěžní sekce jsou rozděleny do tří kategorií: mezinárodní soutěž, soutěž krátkých filmů a česko-slovenská soutěž. Mezinárodní soutěž každoročně uvádí nejnovější dokumenty světových produkcí. Nejnovějším trendem jsou platformy pro digitální distribuci a nelineární televize.

Při dramaturgickém výběru se orientujeme např. tím, co je zrovna trendy v daném žánru a současném vědeckém výzkumu. Mezi to, co odlišuje soutěžní sekce od nesoutěžních programových bloků patří dále fakt, že se snažíme ukázat popularizaci vědy skrze audiovizuální prostředky a inspirovat tak nejen tvůrce, ale i současné a budoucí vědce. Například v soutěži krátkých filmů, často vybíráme také snímky, které by už do kategorie dokumentárního filmu mnozí nezařadili. Hodnotíme u nich, jak srozumitelně dokáží filmaři vyjádřit zdánlivě složitou myšlenku a sdělit ji publiku v rámci krátkého formátu.

Krom toho nám také přijde podstatný způsob, jakým snímky vědu reflektují a to, jak přibližují a zachycují život vědkyň a vědců. Dělají z nich superhrdiny i běžné občany, kteří žijí své civilní životy a prožívají osudy, s nimiž se dokážeme ztotožnit.

Kdo vybírá dokumenty do soutěžních sekcí?

Dokumenty do programových sekcí vybírá programová rada, která je tvořena dramaturgyněmi a dramaturgy. Součástí programového týmu jsou v současné době pedagogové působící na katedře divadla a filmu, její absolventi a někteří současní studenti. Soutěžní filmy intenzivně hledáme hned po ukončení AFO. Navštěvujeme mezinárodní festivaly zaměřené na dokument a komunikujeme s naší sítí tvůrců a produkcí, stejně jako festivalů a jiných dramaturgů. Od září pak intenzivně začínáme sledovat přihlášené filmy, kterých jsou zpravidla tisíce. Postupně se však dostaneme na pár stovek těch opravdu zásadních, které v posledních letech vznikly. Ty podrobujeme dalšímu sledování. 

Jaká kritéria musí snímky splňovat?

Každoročně se dostává větší prostor nějakému tématu. Snažíme se ale taky odhalit filmy, které prezentují témata jiná, jimž by se podle nás měla věnovat pozornost. V neposlední řadě se pak díváme na způsob, jakým filmy tato témata sdělují divákům. Dramaturgický výběr však nekončí u výběru filmů, důležitý je také výběr poroty. Často se snažíme hledat osobnosti z řad filmových profesionálů. Porotu tvoří pravidelně též vědkyně a vědci, kteří jsou vzácnými hosty našeho festivalu. Vítězný snímek je kompromisem mezi názory těchto dvou skupin. V neposlední řadě je pak pro nás důležitá studentská porota, kterou tvoří zástupci každé z fakult Univerzity Palackého, a do níž se může přihlásit jakýkoli student prezenčního studia. Rád bych tímto vyzval všechny studentky a studenty, kteří by si chtěli vyzkoušet festival z této prestižní perspektivy, aby se nám přihlásili (competition@afo.cz).

Nejdůležitější je nicméně pro festival cena diváků festivalu. AFO se hrdě řadí mezi festivaly s věrnou fanouškovskou základnou. Všichni diváci mohou po celou dobu festivalu hlasovat o jimi zhlédnutých soutěžních filmech. Primárně samozřejmě dávají najevo své dojmy, jež v nich filmy zanechaly. Kromě toho jim ale také věříme jako odborníkům, kteří takových filmů každoročně vidí hned několik.

Počet přihlášených filmů na AFO každoročně narůstá, kolik se jich přihlásilo např. loni? Ze kterých zemí se jich v poslední době uchází o přízeň dramaturgů festivalu nejvíce?

Loni počet přihlášených filmů překonal 4.000. Počet filmů narůstá díky několika faktorům. Za posledních deset let se AFO etablovalo na mezinárodním trhu jako výrazný festival, který vyniká svým napojením na univerzitu, kouzlem Olomouce a více než padesátiletou tradicí. Před pár lety jsme navíc spustili přihlašování filmu přes mezinárodní webovou platformu, takže AFO nalézají i tvůrci z východní Asie, nebo zemí Jižní Ameriky. Každoročně se nám přihlašuje velký počet snímků z Francie, Německa, Spojeného království nebo Skandinávie, mimo Evropu jsou silné a zkušené produkce z Kanady, USA a Austrálie. 

Porovnáš-li současnou situaci na poli populárně vědeckého dokumentu u nás a v Evropě či v USA, jak si vede tuzemská produkce?

Jsem v tomto směru optimistický. Myslím si, že současný český populárně-vědecký film se za minimálně posledních šest let výrazně posunul. Vznikly kvalitní populárně-vědecké série jako Člověk, to je věda České televize, ale též snímky jako Planeta Česko, Svět podle termitů, nebo Archa světel a stínu. Letos vítězný snímek Petra Salaby naznačuje, že mladí tvůrci posouvají žánr populárně-vědeckého filmu pořád dále.

Podporujeme navíc i takzvané Industry programy. V rámci Camp 4Science umožňujeme tvůrcům z Česka i zahraničí přihlašovat své rozpracované projekty a konzultovat je během AFO s mezinárodními odborníky na celodenních workshopech. Naším cílem je aktivně přispívat ke zkvalitnění a progresi žánru v tuzemském i mezinárodním prostředí.

Do budoucna bych přál českému populárně-vědeckému filmu ještě větší propojení s vědeckou komunitou a univerzitami. Aktuální a důležitý výzkum, který probíhá třeba právě na Univerzitě Palackého by se tak mohl dostat do mainstreamové filmové tvorby. I proto vnímám AFO jako zásadní platformu pro přibližování a vytváření vztahů mezi filmovým průmyslem a vědou.

Pop-vědecké dokumenty využívají čím dál více narativních strategií filmů hraných. Vtáhl tě někdy snímek na AFO do svého děje stejně jako
např. Hvězdné války?

Určitě a je tomu tak každý rok. Ať už při výběru filmů nebo na samotném festivalu, kdy si můžu alespoň na chvíli užít všechny snímky na velkém plátně. Strategie dokumentárního filmu se opravdu posouvají kupředu. Nejzajímavější je tendence nacházet podmanivé příběhy se kterými se může divák identifikovat, ale které jej zároveň vybízí k aktivnímu přístupu a třeba i změně jeho vlastních návyků či chování.

Není výjimkou, že se diváci po jejich zhlédnutí sami zapojují do různých kampaní. V tomto ohledu na mě výrazně zapůsobily snímky jako Racing Extinction operující s alarmujícími fakty o vymírání druhů, nebo Plastic Ocean režiséra Craiga Leesona. Leeson na AFO osobně uvedl jak film, tak své snahy o globální redukci užívání plastů.

Fascinující podívanou jsou ale také snímky představující životy slavných vědců a vědkyň jako životy v podstatě superhrdinů, kteří svým dílem nejenom změnili dějiny daných vědeckých oborů, ale inspirovaly i miliony dalších následovníků. Např. Jane Goodall je ve snímku Jane vykreslena jako citlivá a moudrá žena a odvážná vědkyně, která se nebála obětovat mnohé svému výzkumu a poslání ochrany primátů.

Ostatně wild-life dokumenty, tedy filmy zachycující divokou faunu a flóru, představují v posledních letech život divoce žijících zvířat jako žánrový mix westernu, akčního filmu i komedie, jenž nám nakonec říká více o nás samotných a naší roli na této planetě než o tajemství přírody. A právě tyto příběhy chceme divákům přinášet i nadále. Protože věříme, že vidět a vědět je důležitější než cokoli jiného.

Autor: Robert Jaworek

Editorka: Nikol Láryšová